OČR

    Někdy to začne tak nenápadně, tak jako když se zakousnete do čipsů a slyšíte to skoro tiché křup. Znenadání se Vám život změní a vše na co je člověk zvyklý je najednou jiné. I pohled na ten tichý křup je jiný.

   I v mé nejdražší zaznělo to malé bezvýznamné křup a já stál před hotovou věcí. Musím se starat o malinkou, protože má nejdražší má cosi se zádama a nemůže ji ani zvednout.  Naštěstí jsme uprostřed vyspělé Evropy a zlatem dotované zdravotnictví brzo pomůže.

    Inu v pondělí pohlídám malou, než uleví nejdražší lékařská pomoc. Stejně těch dvacet minut, phe to nestojí za zmínku.  Asi si jí vezmu do práce. Kolega to jistě pochopí a malinká si bude moc hrát se staršími papírovými příkazy určenými ke skartaci. Půjdu jí ukázat holkám o patro výš, budou z ní hotové. Stejně jsem ji chtěl po porodu ukázat. A devět měsíců je tak akorát, aby se na ně usmála a jen nechrněla.

   Ranní budíček o půl hoďky dřív, abych mohl malinkou zabalit do těch oblečků skoro pro panenky.

   Vstal jsem a vzal si malinkou a ŘEV. Tý vado, taky mi trvalo, než jsem si zvykl, ale tohle? ŘEV!! No nic, zacpu jí pusinku jogurtíkem a pádíme. Za chvilinku co jsem se s každou třetí lžičkou trefil do její pusinky, bylo po jogurtu a já jsem se mohl jít vykoupat, abych ze sebe smyl 2/3 jogurtu.

   Nejdražší jsem vysadil u lékaře a hurá jdu se vytahovat kolegům tím, co jsem zplodil. Jen abych to za těch dvacet minut stihnul.

   Po třech hodinách telefon. Nejmilejší mi volala že ještě jeden člověk a bude na řadě. No byl jsem malinko nervózní, protože maličká mi začala pusinkou skartovávat i platné dokumenty vydané samotným ředitelem.

   Kolega je nějakej nevrlej. Asi se zlobí, že mu malinká vytáhla kablík, no jo je po mě a jednou bude jistě také elektrikář, a kolega si tu práci může napsat znovu. Je na to stejně zvyklý.

   Po další hoďce, zas telefon a má nejdražší že mi nese nějaký papír. Prý se musím starat o malou, a že jí doktorka poslala do nemocnice, že jí tam prý lépe pomohou.  

   Zavolal jsem sekretářce, že musím do nemocnice na OSVČ . Prej jestli jsem se nezcvok. Ten podělanej papír se jmenuje OČR (ošetření člena rodiny).

   No nic malinká začala stejně smrdět a byl čas jí vrátit mamince, ať jí opraví.

Nejdražší jsem vysadil u nemocnice, protože mi malinká (opravená) v autě usnula. Nu malinko jsem se projel a už jsem svou drahou vezl domů.  

Tak co ? Co s tebou provedli?

Nic.

Cože?!?

Nic, prášky na bolest protože kojím, nemůžu. A, za měsíc budou mít volného fyzioterapeuta.

To si dělaj prdel ne?

Ne.    

Co budeš dělat?

Já, já nic. Ty budeš doma a starat se o malou. Jo a tady máš papír a hoď si ho do práce. Budeš muset malou krmit a měnit jí plenky mě to začíná bolet čím dál víc.

( tfuj Ívle proč já!!)

  Na naše zdravotnictví mám stejný názor jako malinká. Jen ona nemluví a vzkaz jak funguje naše zdravotnictví nechává v plenkách.