úterý 22. ledna 2013

Když jsem byl malý, byl jsem namyšlený. Teď už ale nemám chybu.

 
Nedůvěřuji velbloudům a všeobecně nikomu, 
kdo dokáže týden nepít.

Nevadí, že něco dělám pomalu,
 protože to možná dělám špatně.

Dlouho jsme se té anekdotě pana šéfa smáli,
 než jsme pochopili, že jde o pracovní úkol.
 
V každé organizaci je vždy aspoň jedna osoba, která ví,o co jde.
Tu je třeba najít a zastřelit...

Přístroj, který je pod proudem,vypadá stejně jako ten, který není,
jen je jiný na dotek.

Nikdy neříkejte, ze se něco nedá, protože se vždy najde
 iniciativní blbec, který neví, že se to nedá a udělá to.

Na pracovišti jsem Bohem.
Každý ví, že existuji,
ale ještě mě nikdo neviděl.
 Vykouřená cigareta zkracuje život
o 2 minuty, vypitá láhev rumu
o 4 minuty a pracovní den
o 8 hodin.

Nemám rád lidi,
kteří berou drogy,
hlavně celníky.

Když máš nádhernou manželku,
okouzlující milenku,
když vlastníš skvělé auto,
tak asi nemáš problémy s daňovým úřadem.
Když vždy, jak vyjdeš na ulici,
svítí na tebe jasné slunce
a lidé se na tebe usmívají,
je čas skončit s narkotiky.
 
V sedmnácti letech se děvčatům začíná měnit hlas,
z NE na ANO.

Všude dobře, doma manželka.

Žena je dobrý sluha, ale zlý pán.
 
Nejlepší na plešaté hlavě je to,
že cítíš sněhové vločky.
 
Rozdělovat restauraci na kuřáckou a nekuřáckou část je 
jako rozdělit bazén na strany: 
"smí se močit" a "nesmí se močit".
 
Nic tak neomezuje svobodu slova
jako rozbitá huba!





pondělí 14. ledna 2013

Doba



    Na pramenech Léthé, Sfinxu,  Acherónu a Kóokytosu, čekal jsem na prvního poutníka.
 Po celou dobu z mé mísy naděje vytékal počátek bytí. Přestávám jej vylévat, jsem již unaven.  Nikdo nepřichází. Nikdo nikdy nepřišel. Nejvíc si užívám věčné samoty, nikdo nic nechce, nikdo neremcá. Přestalo mě bavit čekání, už nečekám.
   Poslední kdo mě opustil, byl Charón. Byl to divný týpek, sice pořád mlel historky o námořnictví, ale byla s ním alespoň legrace. Když se smál tak se mé tělo mrazivě smálo s ním. Vzpomínám si, jak jsme to roztomilé štěňátko Kybera , učili aportovat. Jednou jsem zahodil Charóna a Kyber přinesl jen jeho jednu nohu. Jé jak jsem se tenkrát smál. Prý se mým smíchem zem roztrhla. Ale jsou to jen, řeči. Nicméně Kron si rád vymýšlel a prý nedokážu vylít z mísy všechnu vodu života. Už ji liji nějaký ten čas a z mísy vody neubývá. Asi měl pravdu.
Mám chuť přestat ji lít a jít se za všemi podívat.

Stálo to za to?